Prologue:

štěpí se s prvním soumrakem
pahýly slábnou pod nánosy
sníh ustlal
syrově se vetřel
kůrou zevnitř jede
jak jablko ve mně
se příčí
krajina promluvit
vydat vše napospas
stopy jsou mlčenlivé A

tak proč jste mi rozkřičeli dům??

(Janě)

Do lesa nesu les
zebe to 
na hvězdě
opíráš nohy o dveře
 
bez kliky klikáš mi v rákosí
na ránu

dnes ještě neodemknu les

dnes ještě nevytluču z těsta
ďábla

vždyť pořád dýchá
a jen ať!

plazí se do kolen vše
to vši se mi ohní nad čelem!


a hasiči za basou v kartách

prohrávají